Sony WH-1000XM6 recenze: Jsou tato ANC sluchátka opravdu tak dobrá?

Řada Sony WH-1000XM je známá pro dvě věci:

• Jsou to kvalitní sluchátka, která se zvukem i ANC řadí k tomu nejlepšímu
• Je to důkaz, že Sony není příliš kreativní v pojmenovávání svých produktů

WH-1000XM6 je už tak šestou generací těchto oblíbených bezdrátových sluchátek, která opět zlepšuje jednotlivé aspekty předchůdců a navíc se trochu poučuje z minulého modelu.

Kvalita konkurence se však každým rokem zvyšuje, a tak to Sony nebude mít vůbec lehké.

Nebo snad ano?

Design a zpracování

Sony se drží svého zavedeného standardu a WH-1000XM6 jsou tak opět zabaleny do velmi minimalistického designu, který působí nanejvýš elegantně.

Nenajdete zde tak žádná velká loga nebo nějaké jiné křiklavé prvky. Pouze čistý, nenápadný design, který může dobře sloužit i jako módní doplněk, ať už na sobě máte mikinu nebo košili.

Kde však došlo ke změně, oproti předchozí generaci XM5, je samotná konstrukce sluchátek. Ty jsou tak opět skládací, podobně jak už tomu bylo u ještě starších modelů. Obě mušle lze pootočit a zároveň složit směrem k hlavovému mostu. Zvlášť to pootočení je fajn, pokud třeba máte sluchátka na krku nebo jen na jednom uchu.

Díky tomu se snadno vejdou do přiloženého pouzdra, které je pevné a zavírá se magneticky bez zipu. Se samotným skládáním sluchátek, aby se do pouzdra vešla, jsem měl ze začátku problém, ale jak jsem po pár pokusech chytil grif, tak už to šlo jednoduše.

Ačkoliv se sluchátka zdají být celá z plastu, konstrukce působí velmi bytelně a odolně. Panty se plynule a potichu vytahují a nikde nic nevrže nebo nehýbe, jak by nemělo. Minulé generace poměrně trpěly na slabost pantů, tak snad se to v této generaci podařilo napravit.

Použité materiály působí opravdu prémiově, žádný laciný plast, jen matný povrch, který je ošetřen, aby nezanechával otisky prstů, a zároveň je příjemný na dotek. Celkově Sony WH-1000XM6 váží 254 gramů, což není vůbec moc.

Barevně pak máte na výběr mezi klasickou černou, tmavou modrou a krémově stříbrnou. Obecně spíš sahám po tmavých variantách, ale musím říct, že v tomhle případě jsem fanoušek i té krémové barvy a kdybych si měl vybrat za sebe, tak nakonec sáhnu asi právě po ní.

Pohodlí při nošení

Náušníky i hlavový most jsou podle Sony potaženy veganskou kůží. Obojí je velmi měkké, komfortní i při delším nošení a nikdy jsem neměl pocit, že by mě něco tlačilo. Stisk hlavy je přitom poměrně pevný, takže nemáte pocit, že by vám měla sluchátka jen tak spadnout.

Samotné mušle jsou poměrně velké. Na jednu stranu tak dobře pojmou celé uši, což pomáhá hudební reprodukci i pasivní izolaci od okolí. Na té druhé ale mají o dost větší profil, než třeba Airpods Maxy, a tak se mi občas stalo, že jsem s nimi někde ťuknul, když jsem se k něčemu skláněl nebo otáčel. Je potřeba počítat, že s jejich nasazením máte prostě o trochu širší hlavu.

Tím větším neduhem naúšníků je ale jejich větrání – nebo teda spíš absence jakékoliv cirkulace vzduchu. Jasně, uzavřená konstrukce, se zaměřením na co nejlepší ANC, sluchátka předurčuje k tomu, že nebudou úplně vzdušná, ale i tak se v nich to teplo hromadí poměrně rychle.

Zvlášť teď v létě, když teplota nepadne pod 25 stupňů a spíše koketuje s třicítkami a vy do toho ještě jdete rychlejší chůzi, abyste stihli tramvaj, se uši mohou nepříjemně spotit. Komfort tak klesá a člověk má tendenci sluchátka na chvíli sundat a uši vyvětrat. I z tohoto důvodu bych je rozhodně nedoporučil do posilovny nebo na jiné sportovní aktivity.

Ovládání

Sony WH-1000XM6 kombinují fyzická tlačítka s dotykovým ovládáním, vždy seskupené na jedné z mušlí.

Na levé mušli najdete dvě fyzická tlačítka:

• Kulaté a lehce zapuštěné tlačítko pro zapnutí/vypnutí, které slouží také pro párování se zařízeními. Vedle něho je modrá dioda, která se po pársekundovém zmáčknutí tlačítka rozbliká.
• Tlačítko ve formě úzkého zaobleného proužku pak slouží pro přepínání mezi režimy potlačení hluku (ANC) a ambientním (propustným) režimem, potažmo vypnutí těchto režimů.

Veškeré ostatní ovládání je pak řešeno přes dotykový panel na pravé mušli:

• Dvojité poklepání slouží pro přehrání nebo pozastavení aktuální skladby.
• Přejetí prstem dopředu/dozadu přeskakuje na další nebo předchozí skladbu.
• Pohyb prstu nahoru/dolu a jeho podržení upravuje hlasitost sluchátek.

Dotykové ovládání fungovalo poměrně spolehlivě. Občas jsem se ovládání dotkl při nasazování nebo upravování sluchátek na hlavě, ale nic hrozného. Ze začátku mi také nebylo úplně jasné, jak se ovládá hlasitost – přeskočil jsem manuál a myslel si, že stačí jen pohyb prstu bez následného podržení – ale zase je to jen o zvyku.

V aplikaci Sound Connect, ke které se ještě dostaneme, je pak možnost ovládání dále upravit:

• Dotykové ovládání lze zcela vypnout, pokud by vám vadilo.
• Naopak zapnout lze hlasové ovládání (pouze v angličtině), kde hlasovými příkazy začínajícími “Hey, headphones” sluchátka ovládáte stejně jako přes dotyk.
• Dvojité nebo trojité stisknutí ANC tlačítka lze ještě přizpůsobit, ale bohužel jste omezeni jen na zapnutí některé ze streamovacích služeb: Spotify, Apple Music, YouTube Music, Endel nebo Amazon Music.

Sluchátka jsou pak kompatibilní se všemi hlasovými asistenty, jako je Siri nebo Google Asistent. Nicméně trošku zvláštní je, že při zapnutí hlasového ovládání už je nelze vyvolávat, jak je to v systému (např. “Hey, Siri”), ale musíte je oslovovat “Assistant”, což není úplně praktické, pokud jste roky zvyklí je volat jejich jménem.

Kvalita zvuku

Kvalita zvuku bude vždy do jisté míry velmi subjektivní podle toho, kdo má sluchátka zrovna na hlavě. Já se pak rozhodně neřadím mezi audiofily, k sluchátkům nepoužívám zesilovač a jako dlouholetá oběť Applu jsem odkázán pouze na AAC kodek v případě bezdrátového poslechu.

Abyste ale i tak měli nějaké základní informace o mých preferencích a zkušenostech, nejčastěji mám na hlavě drátová otevřená sluchátka připojená k počítači. Roky to byly Sennheiser HD 590, kde už to ale nevydržel plast, a tak jsem byl nucen přesedlat na novější a levnější HD 560S. Obě mají ale podobný charakter, jsou poměrně vyvážená, vzdušná, se širokou soundstagí (rozprostřením instrumentů do prostoru) a ne tak silným basem.

Jelikož ale tato sluchátka nejsou úplně ideálním srovnáním se Sony, vzal jsem si na pomoc také Airpods Max v nové USB-C verzi, která jsou svým charakterem (a i cenou) daleko blíže. Navíc se jedná o jednoho z největších konkurentů WH-1000XM6 a věřím, že spousta majitelů iPhonů se bude rozhodovat právě mezi těmito dvěma modely.

Dojmy z poslechu

Před několika dny mi do Spotify playlistu přistála zremixovaná verze Po schodoch od Richarda Müllera, kterou jsem od té doby slyšel nesčetněkrát, a tak jsem ji musel zkusit i se Sony. Kopák s tubou, které jsou v nižších frekvenčních pásmech, mají slušnou sílu a celkově více dominují oproti pianu nebo jiným vyšším tónům. Nicméně vokál Richarda přitom nijak nezaniká, je jen lehce za basem, ale stále velmi dobře čitelný.

Další jsem zkusil Witchcraft od skupiny Pendulum, která je hodně založená na basách (ostatně jde o drum and bass žánr) společně s pěknými vokály. Basová linka chorálu má v Sony parádní drive, přičemž zpěv se drží na hladině. Nicméně v náročnějších pasážích už se mi to začalo trochu slévat, zvlášť ve srovnání s Airpody, které to dokázaly lépe oddělit. Ale i tak tomuto žánru Sony sedí a i přes menší soundstage je projev plný energie, což mi tady přijde jako nejdůležitější.

Kde mi ale bylo hned jasné, že se naplno projeví síla XM6, bylo při poslechu In Da Club od 50 Centa. Hlavní beat má obrovskou sílu a hloubku a Fiftyho rap zní naprosto jasně a čistě. Pro takovýhle (dnes už spíše old-school) hip-hop jsou tato sluchátka opravdu jak stvořená.

A jak si Sony poradí s vyššími pásmy, jako třeba v případě Superstition od Stevieho Wondera? Airpods Maxy tu oddělovaly činely a drobné detaily ve výškách lépe než Sony. Nicméně bicí, hlavní basová melodie, vokál Stevieho – to všechno bylo v podání Sony takové bohatší než u Applu, aniž by se to mezi sebou přebíjelo. Ačkoliv možná Airpody měly věrohodnější podání v celé šíři pásem, paradoxně mi přišel ten projev takový doktorský a ne tak zábavný jako u XM6.

Jako závěrečná zkouška balancu posloužil Hotel California od Eagles. Tady bylo jasně vidět to rozdělení, kdy v případě Sony byla v popředí basová pásma a u Airpods to bylo přesně naopak, tam byly dominantní hlavně činely a hajtky. Dobrým ukazatelem byl také v čase 3:08 až pištivý zvuk kytary (simulující orlí křik), který Maxy hezky zaobalily, ale u Sony byl už moc ostrý, což jen dosvědčuje, že výšky nejsou jeho forté. Ve srovnání s otevřenými Sennheisery jsem jasně viděl, jak je soundstage Sony menší, ale musím říct, že mi to překvapivě zas tak nevadilo. Ačkoliv jsem zvyklý na otevřenější zvuk, tak Sony mi to vykompenzovalo živějším charakterem a písničku jsem si užil stejně dobře.

Zvukový charakter

Zvukový charakter Sony WH-1000XM6 bych popsal jako teplý, tedy orientovaný na basy nebo střední pásma, kam patří i (hlavně mužské) vokály. Zvuk mi vždy přišel plný a živý, což dodává na zábavnosti poslechu.

Nejslabší složkou jsou určitě výšky, zvlášť ve srovnání s Airpody, které jsou čistší a nepůsobí tak zastrčeně jako u Sony. Také soundstage je menší, a to nemluvím o otevřených sluchátkách, ale znovu ve srovnání s Maxy, které při stejné konstrukci dokázali ten zvuk více roztáhnout do prostoru.

Takže tohle určitě nejsou analytická sluchátka s dokonalým technickým přednesem, kde můžete všechno pitvat. Ale to podle mě ani Sony nezamýšlelo. Raději dali přednost plnému, bohatému zvuku, který baví, a to si myslím, že bude pro většinu lidí trefou do černého.

Ekvalizér a přizpůsobení zvuku

Zvuk WH-1000XM6 si můžete dále přizpůsobit podle vlastních preferencí přímo v aplikaci Sound Connect, kde najdete ekvalizér.

Ten nabízí několik přednastavených profilů:

• Heavy – zvýraznění basového přednesu
• Clear – zaměření se na výšky
• Hard – zdůraznění basů i výšek zároveň (tzn. V-shape neboli křivka do tvaru V)
• Soft – naopak potlačení výšek i basů pro klidnější zvuk
• Game – zvýraznění vyšších basů a nižších výšek pro akční hry, např. pro lepší vnímání kroků nebo střelby

Kromě toho si můžete upravit zdůraznění nebo upozadění celé šíře frekvenčního pásma, které si pak můžete uložit do dvou vlastních profilů.

Nechybí ani interaktivní průvodce nastavením, který vám postupně nabídne několik nastavení, až se proklikáte do finálního profilu podle toho, co se vám líbilo nejvíc.

Osobně jsem EQ nevyužil, ať už z důvodu toho, že jsem chtěl otestovat, jak znějí v “přirozeném” stavu, tak i proto, že mi právě ten prvotní zvuk přišel natolik dobrý, že jsem neměl potřebu jej dále upravovat.

Stejně tak jsem nevyužil ani prostorový zvuk 360 Reality Audio. Ne snad kvůli tomu, že bych nechtěl, ale spíše z toho důvodu, že je kompatibilní jen s pár (nepříliš známými) aplikacemi, jako je Nugs.net, PeerTracks nebo Amazon Music. Myslím, že v tomhle nebudu sám, a tak 360° audio v současnosti beru spíše jen jako marketingový tahák.

O něco zajímavější funkcí může být DSEE Extreme, která má za pomocí AI vylepšovat komprimovaný zvuk, například u starších nahrávek s horší kvalitou. Já jsem měl možnost ji testovat pouze se Spotify a Youtube, kde jsem nezaznamenal žádný rozdíl a jelikož tato funkce může poměrně dost zkrátit výdrž baterie, nechal jsem ji vyplou.

Kvalita mikrofonu

Kvalita hovorů mě u WH-1000XM6 mile překvapila. Mikrofony odvádějí velmi slušnou práci, a to i v rušnějším prostředí. Sluchátka dobře zvládají potlačit okolní hluk během hovoru, takže jsem neměl problém se slyšitelností ani venku nebo v MHD.

Ve srovnání s AirPods Max je tady rozdíl opravdu znatelný, především pokud byl v okolí nějaký hluk. Tam, kde Apple sluchátka zachytávají víc šumu nebo působí přerývavě, Sony zůstávají čitelnější a zřetelnější.

Kde jsem měl ale trochu problém, bylo v případě ovládání mikrofonu. V aplikaci se dá nastavit, že dvojklikem ANC tlačítka mikrofon ztlumíte nebo zapnete, ale už chybí jakákoliv zpětná vazba, která by mi říkala aktuální stav.

Při běžném hovoru mikrofon funguje bez problému, ale vždy když třeba spustím na iPhonu aplikaci s diktafonem, tak mikrofon nereaguje. Až když vypnu záznam, dvakrát zmáčku ANC tlačítko a spustím nový záznam, tak se hlas nahraje. A když to zkusím za pár minut znova, tak je opět vypnutý a celý koloběh tak začínám od znova. 

To propojení s iOS celkově není úplně odladěné, což dokazuje i fakt, že když přijímám hovor se zapnutými sluchátky, tak se mi do nich automaticky nepřesměruje hovor, zvuk zůstane v reproduktoru telefonu a já si jej musím nejdříve překliknout. Tady má zkrátka nativní řešení v podobě Airpods Max jasnou výhodu.

ANC a další režimy

Nemá cenu chodit okolo horké kaše, Sony WH-1000XM6 jsou v současnosti ta nejlepší ANC sluchátka na trhu. Poradí si prakticky s jakýmkoliv hlukem, ať už jde o sbíječku za oknem, dunějící metro nebo hučení klimatizace.

Už samotné pasivní tlumení je velmi solidní, ale ve chvíli, kdy se aktivuje 12 mikrofonů, které jsou řízeny čipem QN3, okolní svět přestane existovat.

Opravdu bylo až zábavné sledovat, jak na ANC reagovali lidé, kterým jsem sluchátka posadil na hlavu a kteří tuto funkci ještě nikdy nevyzkoušeli a tak rovnou zažili premiéru v takovéhle kvalitě.

Pokud je tak pro vás filtrace okolního ruchu to nejdůležitější, například hledáte sluchátka do práce v otevřených kancelářích nebo pro pravidelné dojíždění MHD, jen těžko najdete lepší.

Propustný režim

Samozřejmě nechybí ani ambientní, neboli propustný režim, který naopak mikrofony používá pro snímání okolního zvuku, který následně reprodukuje do sluchátek. V téhle oblasti je dlouhodobě lídr Apple a řekl bych, že ani XM6 jej v tomto ohledu nepřekonaly.

Při prvotním spuštění mi přišly okolní zvuky až zbytečně zesílené a s trvalým šumem na pozadí. Až po pár dnech jsem zjistil, že v aplikaci mohu intenzitu režimu snížit a tím pádem šum eliminovat, takže nakonec to nebylo tak hrozné (ale o nepřehlednosti aplikace se ještě zmíním).

Na druhou stranu užitečnou funkcí je možnost propustný režim ještě upravit tak, aby propouštěl pouze lidské hlasy a vše ostatní odfiltroval. To se hodí například v kanceláři, kde chcete slyšet kolegy, ale ne nutně klimatizaci nebo cvakání klávesnic.

Automatická změna režimu

Sony v aplikaci nabízí také možnost zapnutí adaptivního režimu. Ten pak bude automaticky přepínat mezi ANC nebo propustným módem dle aktivity (sezení, chůze, běh) nebo lokality (například doma, v práci, v posilovně).

Ačkoliv ta myšlenka zprvu dává smysl, v praxi mě to upřímně spíše štvalo. Stačilo, abych se v obchodě, kdy jsem měl zapnuté ANC, na chvíli sklonil, abych něco vzal z regálu, a sluchátka to najednou vyhodnotila tak, že by se měla přepnout na ambientní režim. To mě občas až vylekalo a tak jsem brzy režim vypnul.

A to je spíše ještě ta lepší situace. Horší by to bylo, kdybych potřeboval vědět o svém okolí, ale sluchátka se sama přepla do ANC režimu, který mě od něj odřízne.

Možná jsem tomuto režimu nedal jen dostatečný čas, ale zkrátka mám raději kompletní kontrolu nad tím, co slyším nebo ne a kdy, a ten jeden klik tlačítka navíc mi nepřijde jako něco, kvůli čemu bych to měl zkoušet znovu.

Zastavení hudby při hovoru

Dále je tu volitelná funkce Speak-to-Chat, která automaticky pozastaví přehrávání hudby, když začnete mluvit. To funguje poměrně spolehlivě.

Nicméně já si občas u písniček zpívám, což sluchátka evidentně vyhodnocují jako něco jiného (nedivím se jim) a tak mi ty písničky zastavují. Je dost možné, že jen chtějí ochránit svět před mým zpěvem, což jim nemám vůbec za zlé, ale každopádně jsem tuto funkci rovněž rychle vypnul.

Je zde opět možnost si tuto funkci a její senzitivitu ještě přizpůsobit, ale opět jsem raději zvolil tu “manuálnější” cestu, kdy stačí přiložit dlaň k pravé mušli a sluchátka se automaticky ztlumí a přepnou do propustného režimu, aby byla slyšet konverzace. To mi přijde opět praktičtější a s větší kontrolou.

S tím se tak trochu pojí i automatická detekce toho, že jste si sluchátka sundali a následné pauznutí přehrávání. To funguje bez jediné výtky a v případě, že vám toto chování z nějakého důvodu nevyhovuje, můžete si jej v aplikaci jednoduše vypnout.

Aplikace a připojení

Sony WH-1000XM6 pak spolupracuje s aplikací Sound Connect, která je dostupná jak pro iOS, tak pro Android. Sluchátka sice budou fungovat i bez ní, ale rozhodně ji doporučuji nainstalovat, jelikož odemyká možnosti přizpůsobení ekvalizéru, přepínání režimů a dalšího nastavení.

Po spuštění a spárování sluchátek na vás vykoukne hlavní stránka My Device, kde ihned vidíte stav připojení sluchátek, aktuální výdrž baterie a používaný kodek.

Zároveň tu najdete rychlé přepínání mezi režimy a jejich vypnutím, stejně jako nastavení režimu poslechu hudby, režimu hudby na pozadí (upravuje hudbu, že zní třeba jako někde v kavárně) a filmového režimu, nebo nastavení ekvalizéru a adaptivního režimu.

Po překliknutí do nastavení sluchátek pak najdete další podrobnější možnosti, které jsem už zmiňoval: nastavení úrovně propustnosti ambientního režimu, aktivace/vypnutí DSEE Extreme nebo prostorový zvuk. Zajímavá je ještě funkce gest, po jejímž zapnutí můžete přijímat hovory kývnutím hlavy, případně je zavrtěním odmítnout.

Další záložky už nejsou tak podstatné, ani zajímavé:

• Scene: V této záložce si můžete nastavit automatické spuštění hudby při chůzi, běhu nebo na konkrétních místech. Stejně jako u ostatních automatizací mi i tohle přijde zbytečné a raději si dvakrát klepnu na pravé ucho a hudbu si zapnu sám.
• Discover: Zde najdete různé tipy pro používání sluchátek, historie poslechu, bezpečnost pro sluch a další statistiky a odznáčky. Nic, co by mě nějak výrazně zaujalo.
• Menu: V poslední záložce lze vidět aktualizace sluchátek, případně si zálohovat/obnovovat data a další informace o zařízení.

Celkově mi aplikace nepřišla příliš uživatelsky přívětivá. Nastavení je tam různě poschováváné, občas v rozbalovacích seznamech, občas v dalších podoknech a doteď si nejsem jistý, kde co vlastně najdu. A to si myslím, že patřím spíše do té skupiny technologicky nadanějších jedinců.

Na druhou stranu, nenašel jsem tam žádný bug nebo že by něco nefungovalo, takže čistě z funkčního hlediska bylo vše v pořádku.

Bezdrátové připojení

Sony WH-1000XM6 funguje na Bluetooth 5.3, přičemž podporuje klasické bezdrátové kodeky SBC a AAC a k tomu i kvalitnější LDAC (pro Hi-Res streaming) a LC3 (nízkolatenční kodek). Chybí už jen aptX, který je u high-endových sluchátek také poměrně častý.

Sluchátka podporují multipoint, tedy připojení ke dvěma zařízením zároveň (například telefonu a notebooku) a plynulým přepínáním mezi nimi. V aplikaci si tak můžete vybrat zařízení pro přepínání nebo tuto funkci zcela vypnout.

V nastavení pak najdete také výběr kvality Bluetooth připojení, tedy jestli mají sluchátka prioritizovat kvalitu zvuku nebo stabilitu připojení. Osobně jsem měl vždy nastavenou kvalitu zvuku a s připojením nikdy nebyl žádný problém.

3,5 mm audio jack

WH-1000XM6 lze používat i drátově přes 3,5mm jack, což se hodí například v letadle, když chcete šetřit baterii nebo si nesnižovat kvalitu zvuku skrze kodeky.

Co ale zamrzí je, že k poslechu nelze využít USB-C kabel, který slouží jen pro nabíjení sluchátek. To je v dnešní době, kdy současné mobily daleko častěji mívají USB-C konektor než zdířku pro audio jack, docela škoda.

Baterie a nabíjení

Ovšem v oblasti výdrže baterie Sony znovu potvrzuje, že ví, co dělá. WH-1000XM6 zvládnou až 30 hodin s aktivním ANC a 40 hodin bez něj – a praxe tomu tak nějak odpovídá.

Během dvou týdnů, kdy jsem je testoval, jsem je nabíjel pouze jednou (a to jsem měl stále ještě nějakých 20 % k dobru). Takže jsem nikdy neměl strach, že by se mi někde vybila.

Nabíjení probíhá pak přes zmíněné USB-C a podle Sony za 3 minuty na nabíječce získáte zhruba 3 hodiny poslechu. Do 100 % se sluchátka nabíjí za cca 3,5 hodiny.

Během nabíjení WH-1000XM6 je lze bez problému používat, což nebylo vždy zvykem. Sony také uvádí, že při současném používání sluchátek při nabíjení se baterie nabije jen do 80 %, aby se šetřila kondice baterie.

Cena a konkurence

High-endová bezdrátová sluchátka jsou každým rokem nabitější, takže o konkurenci nemá Sony WH-1000XM6 nouzi, ať už od jiných výrobců, tak i z vlastní stáje.

Sony WH-1000XM6 vs WH-1000XM5

Sony WH-1000XM6 jsou jasným vylepšením oproti XM5, a to po všech stránkách. Nabízí ještě lepší zvuk a ANC a konečně se vrátily ke skladatelnému designu, který opět zvyšuje jejich přenositelnost na cestách.

Pokud ještě žádný model WH-1000X nevlastníte, XM6 jsou jasná volba.

Tedy pokud příliš nerozebíráte otázku ceny. Ta se totiž se současným modelem vyšplhala až na hranici 12 tisíc korun. Oproti tomu “Pětky” se nyní prodávají už okolo 7,5 tisíc, což je podstatný rozdíl.

I z toho důvodu bych ani nedoporučoval přejít z XM5 na XM6, pokud nutně nepotřebujete to nejnovější a nejlepší nebo byste výrazně profitovali ze složitelných mušlí. Ten poměr cena/výkon se zkrátka nevyrovná starším generacím, ať už se bavíme o XM5 nebo dokonce XM4, které se stále prodávají.

Sony WH-1000XM6 vs AirPods Max

Při testování XM6 jsem je nejčastěji srovnával s AirPods Max, které budou mezi zájemci z ekosystému Applu asi tím největším konkurentem.

Zvukově mě víc bavily Sony. Nejsou možná tak vzdušné a s otevřenějším projevem jako Maxy, ale za to jsou živější, dynamičtější a silnější basový podtext a střední pásma jsem preferoval nad uhlazenými výškami Applu.

ANC mají velmi srovnatelné, ačkoliv Sony je možná o krůček napřed. Naopak v transparentním režimu preferuji spíše Airpody. Jako uživatele iPhonů mě pak vábí také lepší propojenost s Apple zařízeními, což může být také velmi důležitý faktor při rozhodování.

Po designové stránce je to samozřejmě subjektivní, ale co se nedá okecat pocity, je hmotnost sluchátek, kde Sony jsou přibližně o polovinu lehčí. Na druhou stranu Maxy mají zase štíhlejší profil, který tolik netrčí do stran.

Především uživatelé Androidu by mohli zvážit také ještě:

• Bose QuietComfort Ultra: Náš předchozí král ANC sluchátek, kterého ale XM6 už přeskočily. Na druhou stranu Bose nabízí podporu kodeku aptX a Snapdragon Sound, které přinášejí další výhody pro androidí telefony se Snapdragon čipsety. A nyní jsou už také o dost dostupnější.
• Sennheiser Momentum 4: Levnější alternativou mohou být také Sennheisery. Ty se v oblasti ANC nemůžou s výše zmíněnými rovnat, ale za to vydrží až 55 hodin na baterii, jsou velmi pohodlná a podporují přenos audia i přes USB-C.

Nebo si přečtěte náš výběr nejlepších sluchátek přes hlavu.

Zhodnocení

Sony WH-1000XM6 posouvají už tak vynikající model XM5 zase o krok dál. Vrací se praktický skládací design, jsou stále velmi elegantní a dobře se nosí. Zvuk je bohatý a ANC natolik dobré, že v současnosti nemá konkurenci. Nechybí kvalitní mikrofony pro hovory i v rušném prostředí a podpora kodeků jako LDAC a LC3.

Chybičky tu samozřejmě jsou, ať už jde o přehřívání uší hlavně v letních teplých měsících, nemožnost poslechu skrze USB-C kabel nebo užší soundstage. Také cenu bychom si dokázali představit o trošičku nižší.

To ale nemění nic na tom, že jsou ideální volbou pro náročné posluchače, kteří hledají kombinaci výborného ANC, kvalitního zvuku a moderních funkcí. Skvěle poslouží při práci, cestování i každodenním poslechu, obzvlášť pokud preferujete živější hudební profil.