Čtečka nebo tablet?
Na první pohled podobná zařízení, ale jakmile se blíže podíváte na jejich rozdíly, ihned zjistíte, že jsou vlastně docela jiná.
Obojí má své výhody i nevýhody, které vám nyní prozradíme a snad i pomůžeme vybrat tu správnou volbu pro vaše využití.
Je elektronická čtečka totéž co tablet?
Čtečky knih jsou tabletům podobné jen navenek, ale jinak se jedná o zařízení založená na úplně odlišném hardwaru a s naprosto jiným zaměřením.
Elektronická čtečka knih, jak už název napovídá, je speciálně určená pro čtení elektronických knih.
Hlavní předností je displej na bázi E-inkové technologie, který napodobuje vzhled tišteného papíru. Navíc méně namáhá oči a je velmi energeticky nenáročná.
Pro větší komfort při každodenním čtení je přizpůsobená celá ergonomie čtečky, která je tak velmi lehká, tenká a snadno přenositelná. Navíc nabízí opravdu dlouhou výdrž na jedno nabití.
Zážitek ze čtení pak umocňuje řada nastavení, jako je změna písma, jeho velikost a odsazení, vestavěné slovníky nebo jednoduché nástroje pro poznámky a zvýrazňování.
Tablet je víceúčelové zařízení, které lze používat stejně dobře k brouzdání internetu, jako sledování videí nebo hraní her.
Displej tabletu funguje na podobné bázi jako u telefonu nebo monitoru, a tak je rychlý, jasný a s dobrou barevnou reprodukcí.
Výkonem je pak na úplně jiné úrovni než čtečka, a zvládne tedy i složitější operace, multitasking nebo hraní graficky náročnějších her.
Zařízení většinou běží na operačním systému Android nebo iOS, které umožňuje do tabletu stáhnout nespočet různých programů, včetně těch na čtení knih.
Hlavní rozdíly mezi čtečkami a tablety
Pojďme si více rozebrat ty nejdůležitější rozdíly mezi čtečkou a tabletem. Zajímat nás budou především tyto parametry:
- Displej
- Funkce a využití
- Přenosnost
- Výdrž baterie
- Cena
Displej
Čtečky knih používají displej na bázi E-inku, zatímco tablety sází na osvědčené LCD nebo OLED panely.
E-ink displej se vyznačuje svým vzhledem podobným papíru, který je daleko příjemnější pro oči a lze s ním tak déle pracovat, než je třeba si udělat přestávku.
Tato technologie využívající elektroforetický inkoust je nesmírně energeticky úsporná, jelikož potřebuje energii jen v momentě, kdy se na displeji něco mění, tedy když třeba otočíte stránku knihy.
To má však tu nevýhodu, že vykreslení displeje chvíli trvá, a tak není vhodný pro situace, kdy je třeba na displeji každou chvíli zobrazovat něco jiného (například jednotlivé snímky videa).
E-inkový displej nemá žádné podsvícení, což bylo v minulosti negativem, neboť jste ho nemohli používat ve tmě. To se ale změnilo a moderní čtečky využívají nasvícení ze stran, díky kterému je displej plně čitelný i v noci. Výhodou pak je, že je perfektně čitelný i na přímém slunci.
Většina E-inkovým displejů zobrazuje barvy pouze v odstínech šedi. Existují sice už i plně barevné varianty, ale jejich barevná reprodukce ještě není na tak dobré úrovni jako u LCD nebo OLED displejů.
LCD nebo OLED displeje jsou to, co vidíte všude kolem sebe, na tabletech, mobilech nebo monitorech. A právě jejich všestrannost je jejich největší předností.
LCD technologie využívá displej z tekutých krystalů, OLED pak malé ledky. Oba typy jsou rychlé, s dobrou barevnou reprodukcí a zároveň i plně podsvícené, a to po celé ploše displeje.
Když mluvíme o rychlosti, tyto displeje se dokáží vykreslit 60krát (a někdy i daleko víckrát) za jedinou vteřinu, což z nich dělá ideální médium pro rychle se měnící snímky například u filmů nebo her.
Rovněž i barevná reprodukce je na vysoké úrovni. Zvlášť pokud se bavíme přímo o OLED technologii, je to asi to nejlepší, co lze v současné době najít.
Ovšem na E-Ink ztráci při používání na přímém slunci a větší spotřebě elektrické energie, která se pak projevuje na výdrži baterie.
Vítěz: Remíza
Tyto displeje jsou natolik odlišné, že není možné vyhlásit jednu technologii za lepší. Všestrannější je bezesporu LCD nebo OLED displej, ale v ohledu úspornosti – ať už energie nebo namáhání očí – nemá E-Ink konkurenci.
Funkce a využití
Hlavním cílem čteček knih je – nepřekvapivě – čtení knih. Tablet toho však umí podstatně více.
Elektronické čtečky jsou optimalizovány pro co nejlepší zážitek ze čtení. Často jsou provázány s obchody a knihovnami, aby šlo do zařízení pohodlně knihy stáhnout. Přitom pak nabízí nespočet různých formátů knih, které lze do čtečky dostat.
Samotné čtení je doplněno možnosti pohodlně měnit nastavení písma, ať už fontu nebo velikosti, nebo různých poznámkových nástrojů, které vám umožní zvýraznit vybrané pasáže nebo si napsat vlastnoruční poznámky. Nechybí ani slovníky a setkat se můžete i s předčítáním textu.
Tablet je oproti tomu opravdu víceúčelové zařízení, které by mělo zvládat vše od prohlížení webu, přes sociální média až po sledování videí a hraní her.
Díky navázání na obchody s aplikacemi (ať už Google Play nebo App Store) do nich lze stáhnout prakticky jakýkoliv software, který ještě podpoří účel, ke kterému je tablet potřeba. Přitom nechybí ani aplikace na čtení knih, ať už přímo od výrobců operačního systému (Google Books a iBooks), ale i od třetích stran (Kindle, PocketBook, Wooky).
Vítěz: Tablet
Čtečka má jednu funkci a tu plní skvěle. Nicméně tablet toho nabízí daleko více a může být vhodným zařízením i pro práci nebo jinou zábavu.
Přenosnost
Na fotkách vypadá porovnání čtečky a tabletu z hlediska velikosti a hmotnosti obdobně, ale jakmile si vezmete obě zařízení do ruky, hned uvidíte rozdíly.
Typická velikost displeje elektronické čtečky se pohybuje kolem 6 až 7 palců. V minulosti se prodávali i menší čtečky okolo 5 palců, ale na ty dnes už narazíte jen zřídkakdy. Touto velikostí stojí čtečky na pomezí pohodlného čtení a dobré mobility.
Kombinace E-inkového displeje a nepříliš výkonného hardwaru (oproti tabletům) má výhodu v tom, že jsou čtečky velmi tenké, obvykle s tloušťkou okolo půl centimetru.
Hmotnost těchto čteček pak bývá okolo 150 až 200 gramů. Dokonce i větší modely s úhlopříčkami okolo 9 – 10 palců nemají více než 300 gramů, což jen podporuje jejich přenosnost.
Tablety přicházejí v různých velikost. Nejoblíbenější jsou pak zařízení s úhlopříčkou 8 a 10 palců, ale mohou být menší i větší. Většinou ale mají větší plochu než čtečky knih.
Tloušťka tabletů se blíží spíše jednomu centimetru, přičemž i ty nejtenčí z nich nemívají méně než 5-6 milimetrů.
Především velikost displeje a nabitý hardware značně navyšují hmotnost tabletu. 10palcové zařízení se pohybují okolo půl kila. Tablety s 8 palci úhlopříčky jsou váhově běžně nad 300 gramy.
Vítěz: Čtečka knih
Menší, tenčí, lehčí – zkrátka celkově skladnější je bezesporu čtečka knih, která jasně vítězí v tomto aspektu.
Výdrž baterie
V dnešní době elektronických zařízení je výdrž baterie jedním z klíčových parametrů, které je třeba sledovat.
Na rovinu, čtečky knih mají asi tu nejlepší výdrž baterie napříč všemi elektronickými zařízeními. Bez problémů vydrží několik týdnů pravidelného používání, než je potřeba hledat zásuvku.
Kapacita baterie, která se pohybuje okolo 1500 mAh, sice není nijak velká, ale nepříliš výkonný hardware a především velmi úsporný E-inkový displej dělají opravdu divy.
Nabíjení čteček často probíhá skrze USB port, který připojíte do adaptéru nebo třeba počítače. Některé čtečky už nabízí i bezdrátové nabíjení, které známe u telefonů.
Tablety to nemají v tomto ohledu vůbec lehké. Výdrž baterie je totiž obvykle okolo 10 hodin, a tak je třeba vytáhnout nabíječku alespoň jednou za pár dní, v závislosti na používání.
Ačkoliv mají tablety baterie o kapacitě i několika tisích miliampér, stejně je to málo pro živení výkonnějšího hardwaru a LCD či OLED displejů, které jsou často i velikostně větší než E-Inkové displeje.
Stejně jako čtečky, i tablety jsou často nabíjeny přes USB nebo podobné porty (Lightning). Možnost bezdrátového nabíjení se zde příliš neobjevuje, ale už existují první vlaštovky, které tuto technologii nabízí.
Vítěz: Čtečka knih
Ať už byste zde postavili jakéhokoliv soupeře, jen těžko by někdo dokázal čtečku porazit ve výdrži baterie. Snad jen klasická kniha.
Cena
Cena až na posledním místě. A i v případě porovnání čteček a tabletů zde vidíme jasné rozdíly.
Nejlevnější elektronické čtečky se základními funkcemi a hardwarem začínají okolo 2 tisíc korun.
Pokud byste chtěli vybírat mezi nejlepšími čtečkami ve velikosti mezi 6 a 7 palci, připravte si spíše 3 až 4 tisíce.
Cena velkých čteček okolo 10 palců se pak může vyšplhat až na 10tisícovou hranici nebo i dál.
Základní tablety s Androidem můžete najít už na hranici 2 tisíc korun, ale většinou se jedná o opravový low-end, se slabým hardwarem.
Střední třída tabletů se pak pohybuje okolo 5 tisíc korun, kde už lze nalézt 8” i 10” zařízení se slušným výkonem.
Na hranici 10 tisíc začínají první iPady, které se ale mohou vyšplhat i do dvounásobným cenových relací. Okolo 20 tisíc se pohybují iPady Air a Pro, případně ty nejlepší tablety od Samsungu.
Vítěz: Remíza
Stejně jako u displejů, i v ceně je velmi těžké říct, že má jedno zařízení převahu nad tím druhým. Poměr cena/výkon se totiž rapidně přelívá podle toho, v jakých cenových kategoriích se pohybujeme.
V tom nejlevnějším spektru vyhrává čtečka, jelikož i model za 2 tisíce vám dobře poslouží, ale už bychom se báli říct to samé o stejně levném tabletu.
Naopak v 10tisícové hladině nám E-inkové čtečky nepřináší takový poměr cena/výkon, pokud si je porovnáme se stejně naceněnými tablety, které toho přecijen nabízí podstatně více.
Vyplatí se tedy čtečka, nebo je lepší tablet?
Po zvážení veškerých výhod, nevýhod a rozdílů mezi oběma zařízeními byste měli mít už lepší představu o tom, co je pro vás vhodnější.
Abychom toto rozhodování ještě vydestilovali na tu prvotní otázku, zeptáme se takto:
Hledáte zařízení pouze na čtení?
- Pokud jste odpověděli kladně, čtečka knih je tím naprosto nejlepším zařízením, které vám poskytne pohodlí při čtení kdykoliv a kdekoliv.
- Pokud jste odpověděli záporně nebo ve smyslu “ano, ale…”, sáhněte po tabletu. Čtení knih možná nebude tak komfortní, ale v případě, že to není váš hlavní a jediný cíl, tablet vám to naprosto vynahradí svou multifunkčností.
Ať už se ale rozhodnete pro čtečku nebo tablet, nezapomeňte se podívat na naše porovnání aktuálně nejlepších modelů, které lze koupit:
Často kladené otázky
Budou mě bolest oči/hlava ze čtení na čtečce?
Jednou z hlavních obav zájemců o čtečku, kteří přecházejí z fyzických knih, je, zda jim čtení nebude způsobovat únavu očí nebo bolesti hlavy.
Odpověď není zcela jednoduchá, jelikož zavisí na několika faktorech, ať už prostředí, ve kterém čtete, nebo vašich osobních predispozicí.
Nicméně E-inkové displeje nepoužívají žádné podsvícení, jako tomu je u LCD displejů, což bývá hlavní důvod, proč jsou oči při koukání na monitor nebo televizi po čase tak unavené.
Ačkoliv často používají LED diody, které displej nasvicují ze strany, lze jej dobře korigovat nebo úplně vypnout pro čtení za dne. Antireflexní povrch je pak ideální i pro čtení na přímém slunci.
Chcete-li ale minimalizovat únavu při čtení, je důležité si přizpůsobit nastavení čtečky, jako je intenzita nebo barva nasvícení. Pokud to jde, čtěte v dobře osvětleném prostředí a dělejte si pravidelné přestávky.
Jaký tablet na čtení?
Pokud jste se rozhodli, že zvolíte klasický tablet před čtečkou knih, ale stále se nechcete zdát čtení, je třeba se řídit několika parametrů.
- Čím větší velikost displeje, tím komfortnější bude čtení. Ale nezapomínejte, že se úměrně tomu snižuje výdrž baterie.
- Jestliže budete mít tu možnost, vyberte si tablet s OLED displejem. Černá je opravdu černá, což zlepšuje kontrast písma, a zároveň je energeticky méně náročný.
- Každý gram navíc je při několikahodinovém čtení znát, vybírejte tedy mezi těmi nejlehčími zařízeními.
- Ať už zvolíte tablet s operačním systémem Android nebo iOS (Apple), neuděláte chybu. Oba systémy nabízí velké množství aplikací pro čtení, které do nich lze stáhnout.
Zmínit ale musíme také čtečky Onyx Boox. Ty stojí totiž přesně na pomezí čteček a tabletů: využívají E-inkový displej jako čtečky, ale zároveň běží na Androidu a výkonnějším hardwaru podobně jako tablety. Pokud si tak vybíráte tablet na čtení, Onyx může být zajímavou volbou.
